Wolfes night - LIV. part

11. května 2017 v 18:26 | Susi |  Wolfes night
Pár: Damon a Elena
Děj: Damon Salvatore, zpěvák nyní nejslavnější klučičí skupiny Wolfes night. Užívá si života, své popularity a své moci. Oproti tomu Elena Gilbert obyčejná dívka, která přežije vše, jen řeči o této skupině ne. Jednoho dne se ale ti to dva úplně jiní lidé střetnout. Jak dopadne jejich střetnutí? Bude Elena stále nenávidět tohoto dívčího idola?




"Mám depku." zafňukala Viki zpod deky.
"Ale noták." poplácala jsem ji po noze - teda doufám, že to byla noha.
"Už jsem snědla všechno, co jsem tady měla."
"To není pravda."
"Tři plechy cukroví, bonbóny a všechnu zmrzlinu. Všechno je fuč."
"To ses teda činila."
"Já vím." Zula jsem si boty a lehla si k ní. Pustila jsem nějakou pohádku a objala ji.
"My to zvládneme." Na to si vzala další čokoládový bonbon.
"Bude ze mě tlustá koule."
"Ale nebude."
"Už ho nechci nikdy vidět"
"Ale chceš."
"Nechci!" odporovala mi. "Je to namyšlený bastard. Já se tady hroutím a on si je bůh ví kde."
"To není pravda. On se taky trápí."
"Ale prosím tě, vždyť nemá ani koule na to, aby se se mnou rozešel. Musel mi zavolat Damon." bodne mě u srdce, když zmíní jeho jméno. Taky bych teď nejraději ležela v posteli s ním, ale nejde to.
"Nezavolal ti, protože to nedokázal. Je úplně na dně." zvedla hlavu z pod peřiny.
"Vážně?"
"Jo, řekl mi to Damon. Skoro nejí a to, že ti měl zavolat ho zlomilo tak, že mrskl telefonem o zeď jenom aby měl důvod ti nevolat."
"Miluju ho El."
"Já vím." zesílila jsem svůj stisk kolem jejích ramen.
"Myslím tím, že ho opravdu miluju."
"Aha… no, ale to je přece krásný nebo ne?"
"Nikdy jsem neměla s nikým vážný vztah. Bylo to jenom využít a odkopnout, a jak jsem teď dopadla? Čekám až se uráčí za mnou po několika týdnech přijet a pak to stejně odvolá. Nevím, jestli to takhle vydržím."
"Neříkala si mi náhodou, že když miluješ, zvládneš všechno?"
"A nebyla jsem nadraná?"
"Možná trochu."
"Tak vidíš. Možná už to…" nestihla to doříct, protože se jí rozeřval telefon. "Promiň."

Pohled Damona:

Rozhodně nebudu vykládat novinářům, proč vypadám, jako by mě právě srazil autobus. Ta tiskovka byl naprostý opruz. Raději bych byl s Elenou. Ty otázky jsou pořád dokola.
"Už máte přítelkyni? Nepokusíte se už usadit? A co vaše noční tahy?" Kriste, copak ti lidi žijou jenom tím, aby nás mohli sledovat na každém kroku?

Kluci to šli spláchnout někam ven, ale my s Enzem na to nemáme ani pomyšlení. Vejdeme společně do hotelové pokoje. Zavřu za náma dveře a chci jít do obýváku, když narazím do jeho zad.
"Co je?" podívám se, na co tak zírá. "Páni."
"Ahoj zlato."
"Vicky." ta už na nic nečeká a vrhne se mu do náruče.
"Strašně si mi chyběl." začnou se líbat a já musím potlačit ten osten žárlivosti, že mu závidím. Nehorázně mu závidím.
"Pokoj mám támhle." a ani bych nestačil cokoliv říct a byli pryč. Povzdychl jsem si. Ani mě nenapadlo poslat Eleně letenku, aby jsme mohli být spolu. Teď mě to kurevsky mrzí.
Tak a co teď? Kol s Nickem jsou někde na flámu a Enzo…
"Ach ano!"
… ten je zaneprázdněn. možná bych se mohl jít projít. Jo, půjdu někam ven.

Už jsem chtěl vyrazit, když někdo zaklepal na dveře. Otevřu a nestačím se divit.
"Ahoj Damone." Bože, ten krásný úsměv.
"Eleno." Jenom na ni zírám a pak si ji za ruku přitáhnu do náruče. "Tak strašně rád tě vidím."
"Chyběl jsi mi."
"Kde se tady bereš?"
"Elijah pro nás poslal letadlo." Já toho chlapa miluju!
"Připomeň mi, že mu mám koupit obrovský dárek."
"Dobře." postaví se na špičky a políbí mě.

"Jak to tak poslouchám, tak ti dva nevystrčí nos z ložnice. Je něco co by si chtěla dělat?"
"Vlastně když už jsem tady, tak jsem se chtěla projít po New Yorku. Nestane se každý den, že se dostanu do tohohle města."
"Půjdu s tebou."
"Jseš si si jistý?"
"Chtěl jsem vidět strom."
"Ten který je před Rockefellerovým Centrem?"
"Jo."
"Přesně tam jsem chtěla jít." usměje se na mě.
"Tak pojďme." ještě jsem si ze stolku vzal sluneční brýle. To je nezbytná výbava, pokud chceme vůbec opustit hotel.

Prošli jsme zadním vchodem a pomalu se zapojili do běžného provozu. Po cestě mi povídala snad úplně o všem, co se stalo za tu dobu co jsme se neviděli.

"Tak jsme tady."
"Páni." vydechne. "Je nádherný."
"Znám něco hezčího." nevěnovala té poznámce moc velkou pozornost. Nevím proč, ale téhle holce se lichotky prostě nelíbí. Společně jsme se prodrali co nejblíže ke stromu a tam jsem ji políbil. Ještě jsem v kapse vylovil telefon a udělal si s ní pár fotek.
Musím si zdokumentovat ty krásné chvíle s ní…


***

Snad se vám bude další kapitola líbit :-)
Susi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 12. května 2017 v 13:39 | Reagovat

Super jako vždy :-)

2 Šárka Šárka | 12. května 2017 v 23:01 | Reagovat

Páni nemůžu se dočkat další, je to čím dál tím lepší :-)  ;-)

3 Maruška Maruška | 13. května 2017 v 7:50 | Reagovat

Perfektní kapitola jsem ráda že jsou zase spolu a moc se těším na pokračování:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama