Perfect girl - 32. kapitola

7. ledna 2017 v 9:07 | Susi |  Perfect girl
Pár: Damon a Elena
Děj: Damon Salvatore je úspěšný muž, ale má jen jeden problém. Jeho sestra se vdává a on se bude muset postavit těžké výzvě a to v podobě své bývalé přítelkyně a svého bratra. Jak toto setkání dopadne? Obejde se to bez následků? Dokáže Damon odpustit a nebo se vydá jiným směrem?



"Co po mě pořád chceš, Damone?" začala jsem se rozčilovat, když už jsme konečně zmizeli z dosahu ostatních.
"Už si snad zapomněla, co jsem ti slíbil?"
"Ne." zašeptala jsem. Moc dobře jsem za svými zády cítila, jak se usmíval. Nesnáším ho za to, jak si to užívá.
"Tak vidíš."
"Trvá to už několik dní, copak tě to ještě nepřešlo?"
"Ani omylem. Baví mě to čím dál víc a víc." typický chlap. Snaží se mě jenom přivést k šílenství, nesmím se nechat vytočit. Hlavně se nenechat vytočit! Opakovala jsem si jako nějakou mantru.
"A víš, co je na tom to nejlepší?"
"Ne."
"Že nemůžeš nikam utéct, v noci spíš se mnou v jedné posteli a čeká nás teď spoustu společného času, takže se tě můžu dotýkat kdekoliv se mi zlíbí, protože jsme co? Pár." zhluboka jsem se nadechla a pomalu vypouštěla vzduch. "Takže se tě můžu dotknout tady." přitáhl si mě k sobě a ruku mi položil na břicho. "Nebo tady." pomalu jel rukama nahoru. "A nebo tady." otočil si mě k sobě tváří a ruky nechal sklouznout na můj zadek.
"Nenávidím tě." drtila jsem skrz zuby
"Ale proč? Víš, že máš naprosto parádní zadek?"
"He?"
"Jo, sice je hezčí, když na sobě nemáš kalhoty, ale i tak je perfektní."
"To je mi ale kompliment."
"No to je. Kde jaká holka ti ho může závidět."
"Super a teď mě pusť."
"Ne." vysmekla jsem se mu a šla zpátky do domu.
"Miluju, když se zlobíš."
"Mám chuť tě někam kopnout."
"Taky mám na něco chuť, ale to asi nechceš slyšet."
"Grrrr."

Namazala jsem si ruce krémem a vrátila se do ložnice. Damon už ležel v posteli a čekal na mě.
"Hotovo?"
"Jop." ještě jsem si namazala chodidla a vzala za konec peřiny. "Damone."
"Jo?"
"Ty nemáš pyžamo?"
"Ne."
"A to proč?"
"A proč bych ho měl mít?"
"Proč bys… Bože…" rychle jsem se zakryla a praštila hlavou na polštář.
"Víš Eleno, jestli máš zájem, tak my jsme ti plně k dispozici."
"Ani ve snu."
"Já jenom, že kdybys měla v noci zájem, tak víš, kam máš jít…"
"Jo, vyspat se na gauči."
"Nebude to tak zlé."
"Je to ještě horší." otočila jsem se k němu zády a zavřela oči.
"Nebudeš to mít tak jednoduché." zašeptal a na to se ke mně přisunul a objal mě kolem pasu.
"Damone."
"Ano."
"Co to zas děláš?"
"Objímám tě." snažila jsem se z jeho objetí vymotat, ale měl tak pevný stisk! "Vzdej to." vysmíval se mi a já to asi po dvaceti minutách snažení nakonec vzdala.


"No táák, Eleno." ohnala jsem se nad hlavou a zamručela. "Vstávej."
"Neee." zaprotestovala jsem.
"Jo." políbil mě pod ucho a to už mě dostatečně probralo. "No konečně." podívala jsem se na něj. Po ráno mu to až nechutně slušelo. Měl rozcuchané vlasy a ten jeho výraz mi naznačoval, že má něco za lubem.
"Co chceš?"
"To ti neřeknu, ale můžu ti to ukázat." mrkl na mě.
"Ty se mě ani nedotkneš." snažila jsem se ho odstrčit, ale on mi chytil obě ruce a dal mi je za hlavu. Jednou rukou mi je chytl v zápěstí a druhou rukou mi podržel hlavu. "Ne."
"Máš pravdu, ještě ne."
"Co?" nechápala jsem, co má za lubem. Rukou mi začal vyhrnovat tílko. "Ne."
"Pššt."
"Damone." vzal do ruky nejdříve moje prso a potom mi vtiskl polibek nad pupík. "Ah."
"Klid zlato."
Postupoval postupně nahoru až se dostal k mé bradavce a tu stiskl mezi zuby.
"Achh." jak já ho nenávidím, ale on to se mnou vážně umí.
"Líbí se ti to, neříkej, že ne, protože…" zajel mi rukou mezi nohy a vsunul do mě prst. "Jsi úplně mokrá.
"Damone."
"Jo, copak bys chtěla?" pomalu ho ze mě začal vysunovat a pak k němu přidal ještě jeden prst a …
"Bože." byla jsem tak strašně blízko. Najednou ze mě vytáhl prsty a pustil mi ruce. "Co…"
"Je čas vstávat." slezl ze mě a vylezl i z postele. "Dám si sprchu, pokud máš zájem, můžeš se přidat." mrkl na mě a šel do koupelny.

Mlátila jsem hlavou do polštáře. Blbá, blbá, blbá! Krávo blbá! Nadávala jsem si v duchu. Je to tvůj klient. Ty s klienty nespíš! Nesmím s ním spát, nesmím, nesmím. Vylezla jsem z postele a rychle se převlíkl. Nebudu tady až vyleze. Bůh ví, co by ještě udělal.


***
Snad se vám bude další kapitola líbit. Je pravda, že je po dlouhé době :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nicola Nicola | 7. ledna 2017 v 20:36 | Reagovat

Děkuji za kapitolu ❤

2 Maruška Maruška | 7. ledna 2017 v 22:12 | Reagovat

Moc děkuji za kapitolu 😉

3 Zuzi Zuzi | 10. ledna 2017 v 15:25 | Reagovat

Jeeee... Pokračovanie mojej najobľúbenejšej poviedky... ĎAKUJEM

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama