A New Beginning - 5. kapitola

15. ledna 2017 v 0:01 | Susi |  A New Beginning
Pár: Damon a Elena
Děj: Damon Salvatore, nastupuje na střední školu v Mystic Falls jako nový učitel. Dívky ho vítají, chlapci snášejí. Jen jedna dívka je v jeho blízkosti nejistá. Příběh plný odhalování tajemství a předsudků…





Proč právě on? Proč to musí být on a ne někdo jiný? Seslal ho sem ďábel, jinak už nevím kdo. Ani nevím, jak se v jeho blízkosti mám chovat. Podle mého názoru spolu nebudeme vycházet a rozhodně k němu nebudu chodit. Nelíbí se mi, že je to výchovný poradce a určitě se mu nebudu svěřovat se vším, co se mi stalo. To ať si vytluče z hlavy. Došla jsem domů, hodila tašku ke dveřím a šla do svého pokoje. Proč jen nemohla přijít žena? Valná část našeho učitelského sboru jsou muži, jak se teda studentka může svěřit se svými problémy. Rickovi nic moc říct nemůžu, protože je už jako člen rodiny, i když si to nemyslí. Jenna ho miluje a on zase miluje ji, takže je všechno v pořádku. Ale co mám sakra dělat já? Jediná moje naděje je odmaturovat a odejít na vysokou, někam hodně daleko. Už se to nedá vydržet, všichni z Mystic Falls ví a zároveň neví, co se v tomhle domě stalo, ale všichni si hrají na chytré. "Měla by si to přejít." "Měla by si na to zkusit zapomenout." Jim se to snadno řekne, ale já to nedokážu. Jsem to já, kdo tady tu noc byl, já to nedokázala zastavit a já za všechno můžu! Bože, měla bych začít myslet pozitivně, tak jak mě k tomu nabádá Jenna, ale copak můžu? Ta představa, že budu muset odejít. Navíc, chci jít daleko odtud a Caroline s Bonnie chtějí zůstat blízko Mystic Falls. Je to pochopitelné, oni se mají ke komu vracet! Zítra mě zase čeká hodina s panem Salvatorem. Na mé neštěstí ho máme každý den. Když jsem seděla ve třídě, tak jsem musela poslouchat řeči o tom, jak moc je nádhernej a dokonalej. Nevím proč, ale já si ho ještě ani pořádně neprohlídla a možná bych s tím ani začínat neměla. Přece jen s ním budu muset vydržet jen pár měsíců a pak jeden den u maturity a pak tadáááá a už se do konce našich životů neuvidíme.

Ráno jsem se snažila všechno rychle zvládnu a nezastavovat se v obýváku. Dneska se mi to už skoro povedlo. Možná měla paní Cooperová pravdu, že jednoho dne se to spraví. Rychle jsem do sebe naházela snídani v podobě vloček s jogurtem a pak jsem rychle vyrazila jsem škola. Během několika dnů jsem si vytvořila přehled, kdo a kdy stojí před školou, takže proto vstávám tak brzy, abych se vyhnula zbytečným možným komplikacím, které by mohli nastat. Například, abych nepotkala Caleba a jeho partu. Nevím proč, ale zrovna on na mě útočí nejvíc a přitom jsem mu nic neudělala. Došla jsem ke své skříňce a vytáhla si učebnice na první dvě hodiny. Chodba už se začínala plnit studenty, tak jsem raději rychle přidala do kroku a vydala se do své třídy. Moc jsem nevnímala co se děje až do chvíle, kdy jsem do někoho vrazila. Zvedla jsem oči z podlahy a přála si propadnout se co možná nejhlouběji do země.
"Ups, opatrně slečno Gilbertová."
"Moc se omlouvám." vykoktala jsem ze sebe a snažila se ho obejít, ale on mě zastavil.
"Počkejte!" Sakra a teď mám průšvih! Otočila jsem se na něj a vyčkávala na to, co přijde. "Chápu, že jsem tady nový a vy ke mně ještě nemáte důvěru, ale pokud si budete chtít promluvit, jako s paní Cooperovou, tak chci aby jste věděla, že za mnou klidně můžete přijít." přikývla jsem.
"To vážně nebude nutné, pane Salvatore." rychle jsem se otočila a odcházela daleko od něj. Vešla jsem do třídy a poslušně jsem zaplula na své místo. Caroline už seděla tam kde měla a hned mě začala zavalovat všemi těmi nesmyslnými řečičkami, které mi prostě musela říct.

"Dobré ráno, třído. Doufám, že dnes jste dobře naladěni, protože začneme probírat nové učivo." Konečně! Takže se bude věnovat látce a mě si nebude všímat. Možná bych se měla začít pořádně soustředit na školu. Ne že teď bych to nějak zanedbávala, ale potřebuju v tomhle pololetí vyznamenání a na většinu škol nebudu muset dělat přijímačky.

"Pane Lockwoode, znáte odpověď?"
"Ne pane."
"A nepokusíte se ani o nějaký postup?"
"Raději ne, mohlo by to skončit špatně." třídou se ozval smích.
"Co třeba pan Donovan?"
"U mě je to zbytečné, pane. Já si tady raději budu dál hrát piškvorky a udělám tak službu lidstvu."
"Dobře a co třeba vy Calebe?"
"Zeptej te se mé tiskové mluvčí, to je chodící kalkulačka."
"A kde tu vaši tiskovou mluvčí najdu?"
"Stojíte hned před ní." zamrazilo mě v šíji. Zvykla jsem si na, že mě uráží a posmívá se mi, sem tam mě i psychicky deptá, ale nikdy by po mě nechtěl pomoc nebo snad abych za něj mluvila.
"Eleno, znáte odpověď?" podívala jsem se na tabuli a pak řekla výsledek.
"Kořenem rovnice je tři plus odmocnina ze dvou lomeno dvěma a druhý kořen nevyhovuje podmínkám."

***

Snad se vám bude další kapitola líbit.
Vím, že je to takové nemastné, neslané, ale časem se to rozjede, to slibuju.
Moc vám děkuju za komentáře
;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kat Kat | E-mail | 15. ledna 2017 v 10:30 | Reagovat

Opět skvělá kapitola :-)
Teším se na další ;-)

2 Zuzi Zuzi | 15. ledna 2017 v 11:00 | Reagovat

Juuuu... krása.... len tak ďalej...

3 Susi Susi | Web | 15. ledna 2017 v 12:43 | Reagovat

[1]: [2]:   Moc děkuju :-)

4 Ellie Ellie | 15. ledna 2017 v 13:30 | Reagovat

Moc hezké :-)

5 Maruška Maruška | 15. ledna 2017 v 20:04 | Reagovat

Super povídka, moc se těším na pokračování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama