Manželská smlouva - 32. kapitola

8. září 2014 v 19:52 | Susi |  Manželská smlouva - (dokončená)
Pár: Damon a Elena
Děj: Elena je mladá spisovatelka, ale zrovna teď se potýká s jednou nemilou situací. Potřebuje získat peníze, aby mohla zachránit své rodiče. Žádná banka jí nechce poskytnout úvěr a tak se na scéně objeví Damon Salvatore. Mladý a velice pohledný milionář, který potřebuje nutně manželku. Když se od své sestry dozví, že Elena má finanční trable nabídne jí svou pomoc, ale nebude to zadarmo. Po vzájemné dohodě Elena souhlasí. Jenže rok je velice dlouhá doba a oba dva mají přece jen své city. Dokáží jenom předstírat nebo propadnou svým citům?




"Dobré ráno Lilly." Usmál jsem se na ni a ona se na mě zaraženě podívala. "Dobré ráno, pane." Vešel jsem do kanceláře a ona šla hned za mnou. "Dnes vypadáte velmi šťastně." "Taky jsem." "Takže je všechno zase v pořádku?" "V naprostém. Co nás dneska čeká?" "Zhruba za půl hodiny je jednání v zasedačce, pak máte schůzku s architekty kvůli Italii a Francii, no a ve čtyři přijde váš otec." "Já s ním mám schůzku?" "Zavolal v pátek, tak jsem ho vmáčkla do dnešního programu. Vadí to?" "Ne, jen, že mohl přijít domů." "Říkal, že je to spíše pracovní než rodinná záležitost." "Dobře, ahm Lilly." Zastavila se a otočila zpátky na mě. "Omlouvám se za ten pátek." "To nic, jen na mě pár lidí křičelo, ale kdy na mě neřvou." Pokrčila rameny. "Vážně mě to mrzí." "V pořádku." Zavřela za sebou dveře a já se vložil do práce. Prakticky jsem nic neudělal, protože jsem musel myslet na náš víkend s Elenou. Za celou dobu jsme nevylezli z postele, teda jenom, když jsme dostali hlad.

Před čtvrtou ke mně vešla Lilly s otcem a ještě jednou osobou, kterou klidně mohl nechat doma. "Doufám, že tě nijak nerušíme." "Ne, ale myslel jsem, že přijdeš sám." Podíval jsem se na svého bratra, který se hned rozvalil do křesla. "No co, chtěl jsem tě vidět. Celou dobu si tě usurpuje tvoje manželka a na brášku si čas neuděláš." Jenom jsem nad tím protočil oči. Nedokážu si představit, že by mě chtěl někdy vidět dobrovolně. "Dáte si něco, pánové?" "Čaj, prosím." "Já si dám kávu." "Pane Salvatore, to už by dnes byla čtvrtá." Pokárala mě Lilly. "Dobře, tak taky čaj." Jen co odešla, se ozvala velice chytrá osoba v téhle místnosti. "Drží tě zkrátka. To si necháš líbit?" "Poprosil jsem jí o to, Stefane. Nerýpej do něčeho, o čem vůbec nic nevíš." "Pardon." "Takže čemu vděčím za vaši návštěvu." Otec se zhluboka nadechl. "Stefan se rozhodl převzít rodinný podnik." "Výborně a co já s tím." Opravdu nechápu, proč mě s tím otravují. "Jde o to, že si členové rady nejsou jistí Stefanem." "Tím otec chce vlastně říct, že se jim nelíbím." "To není pravda, jen si nemyslí, že by si to teď zvládl." "Pořád nechápu, jak do toho zapadám já." Do kanceláře vešla Lilly s čaji, takže naši debatu přerušila. "Mohla by jste mi přinést nějaký dortík." "Žádný tady nemáme ale, jestli…" "Nechce ho Lilly, děkujeme." Hned jak odešla, se na mě Stefan obrátil. "Mohla mi pro něj dojít." "Ne to nemohla, má práci. Na rozdíl od tebe." "Takže, abych to dopověděl." Přihlásil se o slova opět otec. "V čele firmy budu ještě další dva roky, ale během té doby už Stefan začne pracovat." "Dobře, ale pořád nechápu, jak do toho zapadám já." "Táta se chce ujistit, že tady na mě budeš dávat pozor, pokud náhodou natáhne brka o trochu dřív." "Stefane!" "No co, přesně to si chtěl říct tati, já to jenom zkrátil." Pokrčil rameny. Podíval jsem se na otce, ten z toho byl trošku vykolejený. "V podstatě má pravdu, jen jsem to chtěl říct trochu jinak." "Super, takže si se konečně umoudřel postavit na vlastní nohy, to ti teda gratuluju." "D9ky." Zářivě se na mě usmál. "Chtěl bych to ještě stvrdit smlouvou, kde by se stanovili přesné podmínky." "Dobře, pokud tam nebude, že podnik převezmu já, pokud bude naprosto neschopný." "Hele." Ozval se Stefan, ale otec hned souhlasil. "Šlo by to zítra?" "Nevím, přes den mám spoustu prezentací." "A co večeře?" "To by možná šlo." "Výborně, vezmi sebou i Elenu." "Jo, mojí švagrovou bude zase zábava." "Na Elenu už nikdy nešáhneš, jinak ti rozbiju hubu." Vyjel jsem na něj. "No tak pánové, promluvíme si o tom zítra."

Pohled Eleny:

Bylo už kolem šesté, ale díky Damonově úžasné asistence jsem věděla, že je ještě v kanceláři. Potichu jsem za sebou zavřela a popošla o kousek dál. Stál ke mně zády a telefonoval. Ještě si mě nevšimnul a tak by to mělo i zůstat. Přiblížila jsem se až těsně za něho a jakmile dotelefonoval, tak se otočil. "Panebože, co tady děláš." Vyjekl. Musela jsem se mu smát. Vypadal jako před infarktem. "Přišla jsem za tebou." "Příště se nějak ozvi, tohle bych už nemusel podruhé přežít." Přikývla jsem a políbila ho. "Chybělas mi." "Ty mě taky." Přejela jsem mu rukou po hrudi a zastavila se až na jeho opasku. Zavrtěl hlavou. "Každou chvílí může přijít Lilly." "Nemůže." "Jak to víš?" "Protože jsem ji poslala domů a pro jistotu ještě zamkla dveře." Víc asi nepotřeboval. Rukou smetl všechny papíry na zem a vysadil mě na stůl. "Myslíš na všechno." "To ano." objala jsem ho kolem boků a tím se mi šaty o kousek vyhrnuli. Rozepla jsem mu opasek a on mi vyhrnul šaty až k bokům. Bylo to rychlé, dravé, ale i přes to vášnivé.

***
Ahoj, omlouvám se, že píšu tak pozdě, ale máme tady oslavu, takže tohle jsem utekla napsat :-) Snad se vám to bude líbit, je to napsané hodně rychle, tak snad tam nebudou chyby.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ella Ella | 8. září 2014 v 20:07 | Reagovat

Boží Elena je nějaká dravá :-D Rozhodně píšeš super, přidej prosím další

2 Laurika Laurika | Web | 8. září 2014 v 20:09 | Reagovat

je to úžasné ako vždy :-)

3 kumibo kumibo | 8. září 2014 v 20:27 | Reagovat

:-)Božínkové :-) těším se na daalší :-) prosím až si najdeš čas tak prosím přihoď i Wolfes night :-D

4 Mishel Mishel | 8. září 2014 v 20:33 | Reagovat

Dokonaly :)

5 T T | 8. září 2014 v 21:10 | Reagovat

Ha teď budou jako králíci než si uvědomí, že k sobě něco vlastně cítí, nebo Elena nějakým omylem otěhotní, i když bere prášky :D

6 Nika Nika | Web | 8. září 2014 v 22:29 | Reagovat

Super :D

7 mona mona | 8. září 2014 v 22:46 | Reagovat

Taky mě napadlo ze v těhotenství mohlo byt další zádrhel :-D

8 vida vida | 9. září 2014 v 8:14 | Reagovat

doufam ze si oba brzy uvedomi ze k sobe citi neco vic nez jen vasen a poteseni...:D :D

9 Clare Clare | 9. září 2014 v 17:44 | Reagovat

nádherná kapitolka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama