Dohazování - 14. kapitola

31. října 2013 v 17:02 | Susi |  Dohazování - (dokončená)
Páry: Damon/Elena, Caroline/Tyler, Bonnie/Jeremy
Časové zařazení: Tahle šestice odjíždí k domku u jezera, aby zde strávila jarní prázdniny.
Děj: Stefan odjel z Mystic Falls a Elenu nechal na pospas Damonovi. Všichni se budou snažit ty dva dát dohromady, jenže Elena je hrozně moc tvrdohlavá a jen představa, že by kdy byla s Damonem jí děsí. Ale co když všechno není tak, jak to vypadá?
Poznámka: snad se vám bude líbit a moc vám děkuju za komentáře :-)




Celý den byla zavřená nahoře v pokoji a vůbec s nikým nemluvila. Teda jo, ale jen s Caroline. Říkala, že se s tím potřebuje jen smířit. Nedalo mi to, musel jsem se za ní jít podívat. Opatrně jsem otevřel dveře a vešel dovnitř. Ležela v posteli a potichounku oddechovala. Co bych teď dal, kdybych mohl ležet vedle ní a objímat ji. Chtěl jsem zase odejit, když začala něco říkat. "Ne prosím…. Nedělej to…. Stefane, prosím." Pak se rozkřičela. Vyhoupla se do sedu a držela se za krk. "El, co se děje?" došel jsem k ní a ona začala brečet. "Eleno." Podívala se na mě a pak mě objala. "Copak se ti zdálo?" "On mě kousl." "Co?" "Stefan mě kousl." "Pověz mi, co se stalo v tom snu." Přikývla. "Byla jsem ve škole a byl tam Klaus. Řekl mu, aby mě kousl a on to udělal." Pohladil jsem ji po tváři. "Hlavně mi neříkej, že to nebyl jenom sen a tohle se vážně nestalo." Co jí na tohle mám říct? Že se to nikdy nestalo? "Damone." "Eleno." "Chci vědět všechno, na co mě nechal zapomenout." "Takže mi věříš?" přikývla. "Bylo by to moc náhod najednou a na náhody já vážně nevěřím." Pousmál jsem se. "Čemu se směješ?" "Tohle si mi řekla i … ty si to vlastně nepamatuješ." "Prosím, chci si vzpomenout." "Já vím, že chceš, ale zatím jediný způsob, který funguje, si našla ty." "Myslíš to, že tě políbím?" přikývl jsem. "Proč tohle udělal?" "Byl hodně naštvaný, že jsi se s ním no, víš co." Povytáhla obočí. "Aha, nevíš. Dobře, jednou jsme byli u mě v penzionu a přijel Stefan. Musel jsem si něco zařídit a on se nabídl, že s tebou zůstane. Sváděl tě a čekal, že mu podlehneš, aby mi mohl ublížit, jenže ty jsi ho odmítla a on se mi chtěl pomstít jinak." "To jako fakt?" "Jestli mi nevěříš …" "Jestli mi nevěříš, tak tě políbím a ukážu ti to. Asi z toho máš radost, co?" "Cože?" "Že si vzpomínám zrovna tímhle způsobem." "Radost? Ty dva měsíce pro mě byly největší utrpení, jaké jsem kdy zažil. To jak si se ke mně chovala a navíc teď si vzpomínáš způsobem, že se máme políbit a to je ještě horší, protože bych se tě rád dotknul a vím, že ty mi to nedovolíš." Posmutněla. "Nemohli bychom jít ven?" "Teď?" přikývla. Pokrčil jsem rameny a ona hned vstávala. "Ale ostatní už spí." "To je dobře." Vzala si na sebe kalhoty a táhla mě ven. Vážně by mě zajímalo, co jí takhle honí. Stačil jsem si ještě vzít bundu z věšáku. Posadili jsme se na konec mola a dívali se na vodu. "A jaké bylo naše první rande?" "Myslíš rande, které vlastě nebylo randem?" "Nevím asi jo." "No, to bylo hodně zábavné! Celé to začalo tím, že se u vás ve škole pořádal ples a ty si na něj nechtěla jít, ale Caroline tě přemluvila." "To je celé?" "Ne, to je jenom začátek." Pokračoval jsem v celém vypravováním a ona dostala záchvat smíchu. "Počkej, ty jsi vážně přišel v růžové košili?" "Jo, Car říkala, že k tobě musím ladit, taky sis mohla vzít jinačí šaty." Vytkl jsem jí, ale ona se dál smála. "Eleno, mohla by ses prosím přestat smát, vzbudíš ostatní." "Já, já nemůžu." "Nebylo to zrovna dvakrát nejvtipnější." "Já se tehdy nesmála?" "No, řekněme, že jediný kdo se ten večer nesmál, jsem byl já." "Měli bychom jít dovnitř." "Je ti zima?" "Zapomněla jsem si mikinu." Zvednul jsem pravou ruku ona hned pochopila, co mám v úmyslu. Přisedla si ke mně blíž a nechala se obejmout. "Lepší?" "Mnohem." "Máš ještě nějakou otázku?" "Asi to bude divná otázka, ale spali jsme spolu?" "Hodně divná otázka, ale ona spali." Tvářila se všelijak. Nevěděl jsem, co se jí teď v hlavě děje. "Zklamaná?" "Jo." Posmutněl jsem. Co jsem čekal, že jí řeknu, že jsme spolu byly a ona mi skočí do náruče a všechno bude tak, jako před tím? "Jsem zklamaná z toho, že si to nepamatuju. Caroline mi říkala, že jsem s tebou byla šťastná." "Udělal bych cokoliv, aby sis vzpomenula." Objal jsem ji pevněji a políbil do vlasů. Chtěl jsem využít toho, že se nechá. Připomnělo mi to čas, kdy jsme tady spolu takhle seděli a povídali si. "Nad čím přemýšlíš?" zvědavě se na mě podívala. "Nad tím, jak jsme tady spolu seděli před pár týdny." Stiskla mi ruku. "Copak potřebuješ?" "Jak víš, že něco potřebuju?" divila se. "Eleno, tohle vždycky děláš, když něco chceš nebo potřebuješ." Usmál jsem se na ni. "Ty si mi vážně četl Romea a Julii?" zasmál jsem se. "Jo, dokonce jsem ti vytvořil i sen." "Vážně?" "Jo, byla si Julie a já Romeo, akurát nikdo nezemřel." "Doufám, že jsem měla pěkné šaty." "No, měla." "Proč to říkáš tímhle tónem?" usmál jsem se při vzpomínce na ten sen. "Protože si na sobě měla, no, neříkal bych tomu zrovna šaty." "Damone, co jsem měla na sobě?" "A nemůžeme to nechat plavat? Stejně si na to jednou vzpomeneš." "Ne to teda nemůžeme nechat jen tak, okamžitě mi to řekni." "Ne." Stál jsem si za svým. Vstal jsem a ona hned taky. "Ty upíre jeden mizerná!" chtěla do mě strčit, ale já se přesunul za ní, jenže jsem to dál nedomyslel, a proto Elena spadla do jezera. Myslel jsem, že hned vyplave, ale zase se někde zasekla. Přál bych si tady jednou být a neskončit v té vodě. Sundal jsem si bundu a skočil do vody. Bál jsem se, že jí budu hledat dlouho, ale ten její medailon svítil tak zářivě, že by ji nepřehlídnul ani slepý. Vzal jsem si jí do náruče a vyplaval s ní na hladinu. "Bože Eleno, proč mi tohle pořád děláš?"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | Web | 31. října 2013 v 17:13 | Reagovat

Nádhera, přidáš dneska ještě něco?

2 Susi Susi | Web | 31. října 2013 v 17:15 | Reagovat

[1]: Uvažovala jsem, že bych ještě dneska přidala kapitolu Dohazování, ale uvidím, třeba přidám i ještě něco dalšího :-)

3 terulka terulka | 31. října 2013 v 17:27 | Reagovat

Nádherná kapitola! :-)
Prosím přidej dnes ještě jednu! :D

4 bara bara | 31. října 2013 v 18:15 | Reagovat

prosim jeste jednu :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

5 Mishel Mishel | 31. října 2013 v 18:59 | Reagovat

Skvely :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama