Získané štěstí 7

11. července 2013 v 15:39 | Susi
Pár: Nina/Ian
Děj: Co se stane mezi Ninou a Ianem po tragické události, která Nině změní celý život
Poznámka: Z pohledu Niny



Ráno mně probudili sluneční paprsky, které mě chvilku hřáli, ale pak mi to začalo vadit. Otevřela jsem oči a překulila se na druhou stranu. Málem jsem dostala infarkt, když jsem se zastavila pár centimetrů od Iana. Rychle jsem se odsunula a dívala se na něj. Byl tak krásný, nemohla jsem uvěřit tomu, že ležím vedle něho. Z přemýšlení mě probralo to, že se Ian začal divně vrtět a pak otevřel oči. Chvíli jsme se na sebe dívali a pak Ian pronesl velmi legrační větu. "Mám hlad." Smála jsem se. "Čemu se směješ?" divil se mi, ale já se prostě nemohla přestat smát. Rychle vstal a šel ke dveřím. "Počkej!" zavolala jsem za ním. Naklonil hlavu, tak aby na mě viděl. "Můžu jít s tebou?" usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. "Skočím se jenom převléct a pak na tebe zaklepu." Přikývla jsem a dívala se, jak odchází. Rychle jsem vyskočila z postele a běžela k šatníku. Přemýšlela jsem, co si mám na sebe obléct. Nakonec jsem si na sebe vzala šaty bez ramínek, které byly červené s něžným purpurovým žíháním, k tomu jsem si vzala červené žabky. Vlasy jsem si rozčesala kartáčem a lehce se navoněla svojí nejmilejší voňavkou. Když jsem se na sebe dívala do zrcadla, jak vypadám, zrovna zaklepal Ian. Vzala jsem si kartu a otevřela jsem dveře. Ian se na mě díval zářícíma očima. "Dobrý?" "Jo, jdeme?" zabouchla jsem dveře a podívala jsem se na Iana. "Víš kudy?" "Ne." Usmála jsem se a vedla ho nakonec dlouhé chodby, kde jsme sešli pár schodů. "Jak víš, kudy máš jít, když si týden nevylezla z pokoje?" usmála jsem se na něj. Šli jsme kolem bazénu do jídelny. Posadili jsme se ke stolu pro dva a hned u nás byla mladá dívka a chlapec stejného věku, které už moc dobře znám. "Ahoj Nino." Pozdravili mě. "Junto, Decho moc ráda vás vidím." Usmála jsem se na ně. "Nino, nepředstavíš nám svého kamaráda?" usmála se a mrkla na mě. "Iane, to je Junta a Decho, Junto, Decho to je Ian, pracujeme spolu." "Nino, shání se po tobě Sunan." Ukázala směrem ke dveřím, kde stál můj starý známý, usmála jsem se, omluvila jsem se Ianovi a běžela jsem za ním. On mě chytil a zatočil se se mnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 11. července 2013 v 17:00 | Reagovat

Zajímalo by mě jak si přišla na tý jména, ale Jinak zase super kapitola.

2 Susi Susi | Web | 11. července 2013 v 17:25 | Reagovat

[1]: Moc děkuju. No, jsou to jména mých kamarádů z dovolené :-) na které jsem byla v únoru.

3 terulka terulka | 11. července 2013 v 23:36 | Reagovat

Je to super!:)

4 Susi Susi | Web | 12. července 2013 v 10:09 | Reagovat

[3]: Děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama