Získané štěstí 6

11. července 2013 v 12:51 | Susi
Pár: Nina/Ian
Děj: Co se stane mezi Ninou a Ianem po tragické události, která Nině změní celý život
Poznámka: Z pohledu Iana




Už je to týden co je Nina pryč a všichni se snaží chovat, jako by nic. "Tak jo vážení, mám pro vás špatné zprávy. Dokud se nedozvíme, jak to bude s Ninou dál, máme přestat natáčet." "A kde je vůbec Nina?" ptal se Paul. "To nikdo neví, zkusila jsem volat k nim domů, ale nikdo to nebral. Prostě vedení říká, že si máme dát pauzu." Julii z toho byla dost mimo. Vzal jsem si nějaké věci z šatny a jel jsem k domu Niny. Pořád jsem zvonil, ale nikdo mi neotvíral. Zkusil jsem zazvonit na její sousedy, tam už jsem měl mnohem větší úspěch. "Dobrý den, já jsem Ian a pracuju s Ninou." "Moc dobře vím, kdo jste mladíku, co pro vás mohu udělat." "Nevíte, kde bych našel Ninu?" "Nina to má v poslední době hodně těžké a musela odjet pryč." "A nevíte kam?" "To nevím, ale jestli chcete vědět, proč odjela, tak zajeďte do nemocnice za doktorem Bartleby, se myslím jmenuje." "Moc vám děkuju." Otočil jsem se už k odchodu, když na mě ještě zavolala. "Počkejte, tohle mi tu pro vás Nina nechala, kdyby jste o ni měl náhodou starost." Předala mi bílou obálku s mým jménem. Zrovna teď jsem neměl náladu na to si číst srdceryvný dopis, proč odjela. Dal jsem na její radu a jel do nemocnice za doktorem Bartllebym. Zaklepal jsem na dveře s jeho jménem. "Dobrý den, neruším?" "Ne jen pojďte dál. Co pro vás můžu udělat?" "Víte, vlastně mě za vámi posílá sousedka Niny Dobrev, ani nevím, co tady dělám, ale v poslední době se chovalo hodně divně." "Prosím posaďte se. Vlastně to není nějak zvláštní, že se chová tak divně, jak vy říkáte." "Proč?" "Neměl bych vám to říkat je to lékařské tajemství, ale vzhledem k tomu, že její matka věděla, že se o ni budete bát, mi dala svolení." "Nina je nemocná?" "Ne, ale před pár týdny ji zemřela matka." Položil sem hlavu do dlaní. "Proto se chovala, tak divně." Ještě chvilku jsem si povídal s doktorem a pak jsem šel zpátky ke svému autu. Sedl jsem si za volant a pevně se opřel do sedačky. Vzpomněl jsem si na dopis, který mi dala Ninina sousedka. Rychle jsem ho otevřel a začal jsem si ho číst. "Milý Iane, moc mě mrzí, že jsem odjela takhle, ale zůstat doma by pro mě bylo utrpení. V poslední době se toho tolik změnilo a s těmi změnami se nedokážu vyrovnat. Mám tě ráda a vím, že i ty máš rád mě, proto ti nechávám adresu, kde mě budeš moct najít, kdyby se cokoliv stalo. Nina. Na dalším listu byla adresa hotelu v Thajsku, ani chvilku jsem neváhal a jel domů se sbalit. Asi za hodinu už jsem byl na letišti a čekal na letadlo, které mě dostane za Ninou. Zdálo se mi, že ten let je nějaký nekonečný, konečně oznámil pilot, že budeme za deset minut přistávat. Když jsme přistáli, tak jsem vyletěl jako střela, abych byl co nejdříve hotový a mohl jet za Ninou. Před letištěm na mě čekal šofér, kterého poslali z hotelu. Odvezl mě přímo před hotel, kde bydlí Nina. Na recepci jsem musel odpovědět na nějaké divné otázky a až potom jsem mohl jít na pokoj. Ještě jsem se musel zeptat recepční na jednu věc. "Nevíte náhodou, kde bych našel Ninu Dobrev?" recepční se na mě usmála. "To je dost jednoduchá otázka a ještě mnohem jednoduší odpověď, za ten týden co je tady ještě nevyšla z pokoje." "A můžete mi říct číslo?" krásně jsem se na ni usmál a ona mému úsměvu podlehla. "Dobře, máme jen dva pokoje, které jsou pro VIP a ty jsou náhodou vedle sebe." "Děkuju." Mrknul jsem na ni a nechal jsem se odvést do svého pokoje. Byl opravdu obrovský a ten výhled z balkónu byl okouzlující. Hopnul jsem si do sprchy a převlíknul jsem se do čistého oblečení. Vzal jsem si kartu od pokoje a šel jsem k hotelovým dveřím, které patří Nině. Stál jsem před nimi asi dvě minuty, než jsem se odvážil zaklepat. Chvíli to trvalo, než mi někdo otevřel dveře. Ve dveřích stála Nina. "Iane, co tady děláš?" divila se. "Přijel jsem za tebou." Usmál jsem se na ni, ona se taky pokusila o úsměv. "Dám ti dvě možnosti, buď mě pozveš dál anebo se půjdeme najíst." Když slyšela o tom, že by měla opustit svůj pokoj, tak rychle odstoupila ze dveří a já vešel do jejího pokoje. Zavřela za mnou dveře. "Proč si sem přijel, Iane?" "Protože tě teď nechci nechat samotnou." Usmál jsem se na ni. "Proč si myslíš, že tě potřebuju? Jsem v pořádku." "To bych neřekl, si tady už týden a ještě si nevyšla z pokoje, Nino." "Proč si myslíš, že potřebuju pomoct?" opakovala svou otázku. "Protože vím, co se stalo. Mluvil jsem s doktorem Bartlebym." Nevěřícně se na mě dívala. "Nino, chci ti pomoct." "Jak ti to mohl říct, vždyť musí držet lékařské tajemství." Rozčilovala se. "Ukázal mi papír, který podepsala tvoje mamka, že souhlasí, aby mi to řekl. Nino." Postoupil jsem krok k ní a ona o jeden ustoupila. "Já nepotřebuju pomoct." Popošel jsem k ní. "Nino." Stál jsem teď přímo u ní a dívala se jí do očí. "Nepopírej si to." "Fajn, zabila jsem posledního člověka, kterého jsem měla, spokojený." Začala plakat, přitáhl jsem si ji k sobě a pevně ji obejmul. "Už nemám nikoho." Drtila přes slzy a obejmula mě kolem krku. Odtáhl jsem se od ní a zadíval se do jejích nádherných hnědých očí. "Máš ještě mě." Po několika minutách se uklidnila. Sednul jsem si s ní na postel a poslouchal příběh, který mi chtěla říct. "Takže si to podepsala?" divil jsem se, ona jenom přikývla. "A teď si myslím, že to byla chyba." "Nino, kdyby si to nepodepsala, tak by hrozně trpěla a navíc by sis ji pamatovala úplně jinak než teď a to určitě nechtěla." "Ale ona počítala s tím, že to podepíšu, chápeš? Neměla vůbec žádné pochyby, dokonce si zajistila i pohřeb." "Chtěla tě ušetřit té bolesti, co by si měla, kdyby si to zařizovala ty, Nino." Sedla si vedle mě a položila mi hlavu na rameno. Já jsem se trošku usmál, tak aby to neviděla a obejmul ji kolem ramen. Takhle jsme tam seděli několik hodin, dokud jsme neusnuli vedle sebe.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 terulka terulka | 11. července 2013 v 12:58 | Reagovat

Zase naprosto dokonalá kapitolka!:)
Těším se na další, doufám že bude brzo :)

2 Denisa Denisa | 11. července 2013 v 13:33 | Reagovat

Taky se moc těšim na další kapitolu a doufám, že bude brzo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama