Získané štěstí 13

28. července 2013 v 15:00 | Susi
Pár: Nina/Ian
Děj: Co se stane mezi Ninou a Ianem po tragické události, která Nině změní celý život
Poznámka: Z pohledu Niny



Pomalu mě donesl až k posteli a tam mě položil na zem. Nejdříve jsem se mu podívala do očí a pak jsem ho políbila. Zajela jsem mu rukou do vlasu a začala si hrát s jeho vlasy. On si mě k sobě přitáhl ještě blíž a začal mě hladit po zádech. Trochu jsem se od něj odtáhla a začala mu pomalu rozepínat knoflíčky na košili. Když už se mi to konečně povedlo tak si ji sundal a vyhodil si mě do náruče. Pomalu mě položil do měkkých peřin a lehl si na mě. Usmála jsem se a znovu ho začala líbat. On mě hladil po pase a potom přešel k mému krku, kde mi pomalu začal rozvazovat šaty. Ian se trochu odtáhnul a vyzul si boty, já si rozepla pásky a boty jsem shodila na zem. Ian se jenom smál, ale nic neřekl. Pomohla jsem mu rozepnout kalhoty a než jsem se nadála tak už je neměl. Ian mi pomalu sundával šaty, a když už jsem pod ním ležela jenom ve spodním prádle, přešel s líbáním na můj krk a potom níž až k bříšku a zase šel zpátky. Tohle je poprvé, kdy jsem ztratila kontrolu nad tím, jestli jsem nahoře nebo dole, pod ním nebo nad ním. Absolutně jsem nevěděla, kde jsem, Ian byl tak něžný. Usnula jsem mu na hrudi úplně vyčerpaná a zároveň šťastná. Ráno mě probudilo slunce, a i když se mi hrozně nechtělo, jsem vstala a šla na pláž cvičit. Cvičila jsem zase hodinku, než mě vyrušili ti dva neohrabaní šnorchlisti, ostatně jako každý den. Sbalila jsem si podložku a šla zpátky na pokoj za Ianem. Potichu jsem za sebou zavřela a vrátila se k němu do postele. Lehla jsem si vedle něho, on se usmál, otevřel oči a pohladil mě po tváři. "Kde si byla?" místo odpovědi jsem ho políbila. "Nino, ač nerad se o tom teď bavím, ale je to hodně důležité." "O co jde?" "Už si se rozhodla ohledně té výpovědí?" nevěděla jsem, co mám odpovědět. "Za chvíli se musím vrátit. Julii bude pořádat schůzku, na které se dozvíme, jak to bude dál a záleží hlavně na tobě." Přitulila jsem se k němu a nechala se obejmout. Položila jsem mu hlavu na hruď a propletla si s ním prsty. "Co by si dělal ty na mém místě?" "To nevím, Nino, ale určitě bych zašel aspoň na tu schůzku poslechnout si Julii." Přikývla jsem. "Iane, proč sis za ty dva roky nikoho nenašel?" zvědavě jsem se na něj usmála. "Protože jsem se zamiloval do té nejkrásnější dívky, kterou jsem mohl na castingu vidět a neměl jsem odvahu ji říct, co cítím." Políbil mě do vlasů a já se usmála. "A kdy je ta schůzka?" Ian mi nestačil odpovědět, protože se mu na zemi v kalhotech rozezvonil telefon. "My o vlku a vlk na telefonu." Usmála jsem se. "Ahoj Julii." Díky tomu, že jsem ležela, tak blízko Iana jsem slyšela všechno, co Julii říkala. "Dobře, takže za týden." "Takže mám ještě týden na rozmyšlení." "Já myslel, že už sis to rozmyslela." Šibalsky se na mě usmál a já se vyhoupla nad něj a zadívala se mu do očí. On se ke mně natáhl a políbil mě. Odtáhla jsem se, on se na mě nechápavě díval. "Slíbili jsme, že se sejdeme s Juntou a Dechou." "Ještě pět minut." Žadonil a přitáhl si mě zpátky k sobě. Usmála jsem se, políbila ho a seskočila z postele. "Žádné takové!" naštvaně zafuněl a já mu mezitím podala kalhoty a košili. Trenky si oblíknul už v noci, oblíkl se do kalhot a košili s botama si dal do ruky. Na rozloučenou mě ještě políbil a šel zpátky k sobě. Já si vlezla do sprchy a vzpomínala na každý jeho dotek z minulé noci. Každý polibek se mi vpíjel do kůže a kdybychom se dneska neměli sejít s těma dvouma asi by jsme zůstali celý den v posteli. Oblíkla jsem si barevné šaty a šla před pokoj. Ian si na sebe vzala černou košili a k tomu i černé kraťasy. Ruka v ruce jsme šli spolu před hotel, kde na nás měla čekat Junta. Asi jsme tam byly moc brzo, takže jsme s Ianem měli ještě čas pro sebe. "Těch pět minu bys sme stihli." Usmál se a objal mě. "Iane, nejel by si se mnou do Patongu?" odtáhl se. "Proč zrovna tam?" divil se. Už jsem nic nestačila říct, protože k nám přišel Decha a ve své ruce držel ruku Junty. "Tak kam pudem?" ptala jsem se. "Do města, protože vám chceme něco říct a je mi jasné že se od nás potom oddělíte." Povytáhla jsem obočí, ale Junta se jenom usmála, šli jsme k připravenému taxíku a jeli ke věži do města. "Na oběd?" ptala jsem se hladově. Přikývli a šli jsme tedy do mojí oblíbené restaurace, kde chodíme každý den s Ianem na večeři. Opět jsem si dala svoje smažené chobotničky s pepřem a česnekem. Ian zaplatil, a když jsme se zvedali tak mě zarazil Decha. "Nino, nejeli by jste s námi zítra k Buddhovi?" zarazila jsem se, protože vím, co to znamená. Široce jsem se na ně usmála. "přiběhla jsem k Juntě. "Vážně?" ona přikývla a já ji silně objala. "To si tak na větvi z toho, že pojedeme k Buddhovi?" smál se mi Ian. "Ne, budou se brát." Usmála jsem se na něj a on pogratuloval Dechovi i Juntě. "Moment, ty si vážně přeješ, aby ti šel za svědka, Ian?" "Jo, Junta si vybrala tebe a podle tradice si mám vybrat člověka tobě nejblíž a to je od jisté chvíle tady Ian." Usmál se a objal ho kolem ramen. "A proč vůbec půjdeme k tomu Buddhovi?" "U sochy Buddhy Decho požádá Juntu o ruku a navleče jí prsten. Tím vlastně žádá o její ruku bohy." Vysvětlovala jsem mu. Teď už jsem konečně pochopila, když Decho před tím říkala, že se rozdělíme, protože Junta chce jít do svatebního salonu. Každá jsme se rozloučila se svou drahou polovičkou a šli jsme do nejlepšího salonu ve městě. Hned ve dveřích se nás ujaly dvě prodavačky a vedli nás k vystaveným modelům. Junta se chvíli přehrabovala mezi modely a potom si vybrala jedny, byly opravdu moc krásné. "Neboj se, když tak ti vybereme jiné." Povzbuzovala jsem ji, protože odmítala vylézt z kabinky. Zkusila si první šaty a hned si vybrala. Zatím si je chtěla odložit, protože si to prý ještě může rozmyslet a taky Juntě vadila ta cena šatů. S kluky jsme se setkali přímo pod věží. "Ahoj." Pozdravila jsem Iana a dala mu pusu, Junta udělala úplně to samé ale se svým přítelem, no teď už skoro snoubencem. Junta s Dechou odjeli zpátky do hotelu, protože jim začíná směna a my s Ianem máme volný den. "Takže." Otočila jsem se k němu. "Už ti Decho řekl, jaké jsou tvoje povinnosti?" "Ne." Zasmála jsem se. "A řekneš mi to aspoň ty?" pohladil mě po nosíku a krásně se na mě usmál. "Neřeknu, ale můžu ti to ukázat." Přimhouřil jedno oko, já ho chytila za ruku a vedla do jednoho klenotnictví. "Dobrý den." Pozdravila jsem prodavače, ten se na mě zezačátku jenom zašklebil ale, když mě poznal, krásně se na mě usmál. "Nino, co tady děláš?" "Přišla jsem si pro tu věc, kterou jsem po vás před pár lety chtěla vyrobit." "Samozřejmě, počkej chvilku, jenom pro to skočím do trezoru." "Dobře." Starší muž zmizel vzadu ve svém kutlochu a Ian se na mě díval rentgenovým pohledem. "Neřeknu ti to, ale ukážu." Usmála jsem se, když se prodavač vracel i s malou černou krabičkou. "Je to už hodně dávno, Nino." "Já vím, ale jsem si si jistá, že se jí budou pořád líbit." Usmál se a zabalil mi krabičku do malé taštičky. Šla jsem pomalu ke dveřím, když mě zastavil Ian. "Nino, ty neplatíš?" "To je v pořádku mladý muži, Nina to zaplatila už před čtyřmi lety." "Na shledanou." Vzala jsem Iana za ruku a tahala ho pryč z obchodu. "Tomu nerozumím." Kroutil hlavou. "Já ti to potom vysvětlím." Tahala jsem ho k dalšímu klenotníkovi. "Slečna Dobrev, vítala mě postarší paní, která se za ty roky vůbec nezměnila. Převzala jsem si od ní další taštičku a šla do dalších obchodů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 28. července 2013 v 17:09 | Reagovat

Ahoj promin,  že sem  nekomentovala, ale byla sem na táboře. Samozřejmě super povídka. :-)

2 Susi Susi | Web | 29. července 2013 v 11:55 | Reagovat

[1]: To je v pořádku :-) Já jsem teď byla taky mimo, takže jsem skoro nic nepřidala. Ale už bych měla přidat novou povídku =D

3 Lydia Lydia | Web | 29. července 2013 v 20:03 | Reagovat

úžasné, úžasné a ještě jednou úžasné :3 honem další :-D

4 Susi Susi | Web | 29. července 2013 v 21:50 | Reagovat

[3]: Děkuju moc. Pokusím se :-)

5 terulka terulka | 29. července 2013 v 22:17 | Reagovat

Super!:) Vážně skvělé těším se na další :)

6 Susi Susi | Web | 29. července 2013 v 22:30 | Reagovat

[5]: Děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama