The Secret of love 7

30. července 2013 v 12:36 | Hannah |  The Secret of love
Pár: Bonnie/Kol
Děj: Nenavazuje na seriál ani na knížky


"Nebude ti vadit, když to odřídím domů já?" zeptala jsem se Kola a nasedla si na místo řidiče.
Nijak neprotestoval, ale na tváři měl smutný výraz, jako by tento den nic neznamenal v porovnání toho, co zažil. Ničilo mě to. Žárlila jsem na jeho život přede mnou, na každou, která pro něj něco znamenala a nechápala jsem svoje pocity. Nedokázala jsem se mu podívat znova do tváře a nasedla si do auta, sedl si na místo spolujezdce a podal mi klíčky. Najednou se narovnal a šibalsky se usmál.
"Počkáš tady? Nebo půjdeš se mnou.?" vyzývavě se usmál. Zmateně jsem nadzvedla obočí.
"Dobře, jdeš se mnou." vyskočil z auta a rychlostí blesku mě vytahoval v náručí z mojí strany. Pouze jsem zalapala po dechu. Jestli mě vezme ještě na nějakou další praštěnou atrakci, kde budu litovat, že jsem se kdy narodila, tak ať je to Kol, ne Kol, zabiju ho. Zasmál se. Cože? Ty mě slyšíš? Nic. Jsem už paranoidní.
"Nejsi paranoidní." v šoku jsem mu vypadla z náruče, díky bohu mě zachytil dřív, než jsem si stihla ublížit. Nenechala jsem se znovu nést a postavila se k němu čelem. Jak to?
"Nevím, jestli to dokážu, nějak vysvětlit, ale oba jsme zemřeli. Já dvakrát a ty jednou. A obou nám to nechalo na duši šrámy. A jak jsem ti dal krev, tvoje šrámy se zacelily. Možná proto máme tak blízké pouto. Nevím, je to má teorie. Samotného mě to překvapilo." díval se mi do očí, ale šlo vidět, že ještě něco tají.
"Jak dlouho, slyšíš moje myšlenky." zarazil se, asi jsem uhodila hřebíček na hlavičku.
"No od té doby, co jsme se políbili." přiznal a mě zkameněl úsměv na tváři. Ale proč, já neslyším tvoje?
"Další teorie, možná, že kdybych se napil tvé krve. Ale to bude hloupost." podívala jsem se na něj stylem, který jsem nikdy nepoužívala. Bylo to jedno kouzlo, které mi pomohlo, zjistit či lže nebo ne. Nelhal.
"Nevěříš mi?" smutně se mi zahleděl do očí. Samozřejmě, že věřím, jen mám někdy sklony přehánět. Paranoia už asi není moje jediná slabost. Zasmál se.
Začala jsem ho tahat dozadu za atrakce, kde nikdo nebyl. Zmateně mě probodával pohledem, nedivím se mu, protože jsem vůbec nepřemýšlela, teda přemýšlela, ale myslela jsem jen na něj. Na nic jiného, co jsem měla za lubem.
Když jsme došli na místo, kde nikdo nebyl, jsem se na něj vrhla. Nebyl to ani pud, jako potřeba.
Po pár minutách jsem se od něj odtrhla, jeho chování bylo zcela přirozené. Začal se ke mně zase přitahovat. Nedovolila jsem mu to. Zamračil se. Byl naštvanější než obvykle, cítila jsem to, jak zatnul pěsti. Naklonila jsem krk. Jeho oči mě propalovali.
"To nemyslíš vážně." začal si ze mě utahovat.
"Cítím, že s tímhle nemáš dobré zkušenosti, někdo tě napadl." najednou se mu oči rozšířili, když bloumal v mé paměti.
"Damon." prudce vyjekl a odskočil ode mě.
"Já ho zabiju, bude trpět. Tohle nemohl udělat. Vždyť si mu nic neudělala, vlastně jsi mu spíše provedla službu a vůbec jsi to nebyla ty, ale Emily. Už nikdy nespatří východ slunce, nebudu ho mučit baseballovkou, ne teď to bude horší." začal poskakovat z jednoho místa na druhý. A promýšlet svůj hrozivý plán.
"Kole, nechci ti nijak ničit tvoje plány do budoucna, ale já mu odpustila. Neudělal nic zlého, jen chtěl být s ženou, kterou miloval. Nevěděl, že tam není. A když Emily udělala to, co udělala, zhroutil se mu svět. To co udělal, byl pouze vztek, který se v něm nahromadil a vytvořil z něj bytost, kterou už dávno není. Musím ti, ale říct, že pokud mu ublížíš, nikdy ti neodpustím." zmateně se na mě podíval.
" To myslíš vážně?" pouze jsem přikývla.
"Damon, ať udělal jakoukoli blbost, napravil ji už tím, že mi a mým kamarádkám, zachránil tolikrát život." usmála jsem se a přešla pomalu k němu. Takže mu nic neudělej. Prosím. Ať se pod jeho maskou pokerového hráče skrývá cokoli, je to dobré. Silně mě objal. Vzal mě za ruku.

"Do krku tě nekousnu, takový sadista nejsem." a zanořil mi své špičáky do zápěstí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Susi Susi | Web | 30. července 2013 v 12:38 | Reagovat

Vidím, že si svůj slib splnila :-) Je to perfektní. Nejvíce se mi líbil ten něžný Kol, který chce Bonnie chránit a zároveň ji nechce ublížit :-) Honem další!!!

2 Hannah Hannah | Web | 30. července 2013 v 12:44 | Reagovat

To se ti řekne, ale hůř udělá, není lehké vydat ze sebe, dvě kapitoly, když bych dokázal spíše psát jednorázovky. :D Ale pokusím se tu do večera ještě něco napsat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama